Významné osobnosti internetu

V přehledu najdete přes 100 osobností. První část je seřazená podle období, ve kterém měly největší vliv. Druhá je tematická a patří lidem, kteří vytvořili svobodný software, programovací jazyky a nástroje, na kterých dnes stojí web. U mnoha z nich vede odkaz na samostatný článek s podrobnějším příběhem. Pokud hledáte hlavně odpověď na otázku, kdo vynalezl internet, najdete ji v sekci Kdo vynalezl internet? v článku o ARPANETu.

U většiny osobností uvádím i rok narození. Když se na ně podíváte, uvidíte zajímavý vzorec: síť ARPANET stavěli lidé narození před válkou nebo během ní, web vymyslel baby boomer Tim Berners-Lee, Google založili vrstevníci našich Husákových dětí z generace X a Facebook mileniál Mark Zuckerberg. Generace Z mezi tvůrci internetu zatím chybí, zato ho používá nejvíc. Čím se jednotlivé generace liší a jak je oslovit na webu, popisuji v článku o generacích podle roku narození.

Obsah článku

• 60. léta: počátky počítačových sítí
• 70. léta: protokoly, šifrování a první osobní počítače
• 80. léta: síťová infrastruktura a domény
• 90. léta: web, prohlížeče a vyhledávače
• 2000 až 2010: web 2.0 a sociální sítě
• Od roku 2010: cloud, mobilní služby, kryptoměny a AI
• Svobodný software a open source
• Programovací jazyky, frameworky a nástroje webu
• Osobnosti, se kterými pracuji každý den
• Závěr: Satoshi Nakamoto a Jára Cimrman

60. léta: počátky počítačových sítí

Claude Shannon (* 1916, † 2001)

Americký matematik a inženýr z Bellových laboratoří, otec teorie informace. Už v roce 1948 přesně popsal, jak měřit informaci a jak ji spolehlivě přenášet i rušeným kanálem, a rozšířil pojem bit. Na jeho práci stojí veškerá digitální komunikace, včetně internetu.

J. C. R. Licklider (* 1915, † 1990)

Americký psycholog a informatik, autor vize „mezigalaktické počítačové sítě“. Ve svých textech z počátku 60. let popsal síť, ve které budou lidé sdílet data a programy z jakéhokoli místa. V letech 1962 až 1964 vedl počítačový výzkum v agentuře ARPA a jeho myšlenky přímo inspirovaly vznik ARPANETu.

Paul Baran (* 1926, † 2011)

Polsko-americký inženýr a průkopník počítačových sítí. V roce 1964 ve výzkumném ústavu RAND popsal decentralizovanou síť, která dělí zprávy na malé bloky. Nezávisle na ostatních tak přišel s principem paketového přepínání.

Donald W. Davies (* 1924, † 2000)

Velšský vědec z britské National Physical Laboratory. V letech 1965 až 1967 nezávisle na Baranovi navrhl paketové přepínání a vymyslel samotné slovo „paket“. V laboratoři postavil jednu z prvních paketových sítí. Jeho práce ovlivnila návrh ARPANETu.

Leonard Kleinrock (* 1934)

Americký informatik, který vypracoval matematickou teorii paketového přenosu. V jeho laboratoři na UCLA stál první uzel sítě ARPANET a 29. října 1969 z ní odešla první zpráva: dvě písmena „LO“, pak systém spadl. Celý příběh najdete v článku o ARPANETu.

Bob Taylor (* 1932, † 2017)

Americký manažer výzkumu, který v roce 1966 prosadil a zafinancoval vznik ARPANETu. Měl v kanceláři tři terminály připojené ke třem různým počítačům, které spolu neuměly komunikovat. Právě tato zkušenost ho přivedla k myšlence propojit je do jedné sítě.

Lawrence G. Roberts (* 1937, † 2018)

Americký vědec, který řídil vývoj ARPANETu, první velké sítě s paketovým přepínáním a předchůdce internetu. V roce 1967 zveřejnil plán sítě a prosadil v něm paketové přepínání podle Baranova a Daviesova konceptu.

Steve Crocker (* 1944)

Americký informatik, který jako student vedl skupinu, jež navrhla první protokol ARPANETu NCP. V roce 1969 napsal dokument RFC 1 a založil tradici dokumentů RFC (Request for Comments), podle které vznikají internetové standardy dodnes.

70. léta: protokoly, šifrování a první osobní počítače

Vinton Cerf (* 1943)

Americký informatik, kterého spolu s Robertem Kahnem nazývají otcem internetu. Je spoluautorem protokolů TCP/IP, které propojily různé sítě do jedné a dodnes tvoří páteř internetu. Za tuto práci získal s Kahnem v roce 2004 Turingovu cenu.

Robert „Bob“ Kahn (* 1938)

Americký inženýr, který ve firmě BBN navrhoval zařízení IMP, první směrovače ARPANETu. V roce 1972 uspořádal první veřejnou ukázku sítě a o rok později začal s Vintem Cerfem navrhovat protokol TCP/IP. Je považován za jednoho ze zakladatelů internetu.

Jon Postel (* 1943, † 1998)

Americký informatik, v letech 1969 až 1998 editor dokumentů RFC a jedna z klíčových osobností vzniku internetu. Napsal a upravil řadu základních RFC, včetně definic TCP/IP a raných specifikací DNS. Jako první spravoval organizaci IANA, která přiděluje internetové adresy a čísla.

Louis Pouzin (* 1931)

Francouzský informatik, autor sítě CYCLADES z počátku 70. let. Jako první prosadil princip datagramů, samostatných paketů, o jejichž doručení se starají koncové počítače, ne síť. Tento princip převzal protokol TCP/IP.

Ray Tomlinson (* 1941, † 2016)

Americký programátor, který v roce 1971 poslal první e-mail mezi dvěma počítači v síti ARPANET a pro oddělení jména uživatele a počítače vybral znak @. Jak se z jeho pokusu stal nástroj pro miliardy lidí, popisuji v článku o historii a vývoji e-mailu.

Ken Thompson (* 1943) a Dennis Ritchie (* 1941, † 2011)

Američtí programátoři z Bellových laboratoří, autoři operačního systému Unix (1969). Ritchie k němu navíc vytvořil programovací jazyk C. Na principech Unixu stojí Linux, macOS i většina serverů, na kterých běží internet.

Whitfield Diffie (* 1944) a Martin Hellman (* 1945)

Američtí kryptografové a průkopníci šifrování s veřejným klíčem. V roce 1976 publikovali postup Diffie-Hellman pro bezpečnou výměnu klíčů mezi lidmi, kteří se nikdy předtím nedomluvili. Jejich práce umožnila vznik protokolů SSL/TLS, které dnes šifrují komunikaci s většinou webů.

Ronald L. Rivest (* 1947), Adi Shamir (* 1952) a Leonard Adleman (* 1945)

Tři vědci z MIT, kteří v roce 1977 vynalezli RSA, jeden z prvních a nejrozšířenějších šifrovacích algoritmů s veřejným klíčem. RSA umožnilo bezpečnou komunikaci a ověřování totožnosti přes internet, například v internetovém bankovnictví a e-shopech.

Bill Gates (* 1955) a Paul Allen (* 1953, † 2018)

Američtí podnikatelé, kteří v roce 1975 založili firmu Microsoft. Jejich systémy MS-DOS a Windows přinesly osobní počítače do milionů domácností a kanceláří, a tím připravily půdu pro masové rozšíření internetu.

Steve Jobs (* 1955, † 2011) a Steve Wozniak (* 1950)

Zakladatelé firmy Apple (1976). Wozniak navrhl počítače Apple I a Apple II, Jobs z nich udělal produkty pro běžné lidi. Zajímavost: první webový server na světě běžel na počítači NeXT, který vyráběla firma, již Jobs založil po odchodu z Applu.

80. léta: síťová infrastruktura a domény

Elizabeth Feinler (* 1931)

Americká informační vědkyně, která v letech 1972 až 1989 vedla informační centrum ARPANETu ve Stanford Research Institute. Její tým spravoval soubor HOSTS.TXT s adresami všech počítačů v síti a navrhl koncovky domén jako .com, .edu nebo .gov.

Paul Mockapetris (* 1948)

Americký inženýr, který v roce 1983 navrhl systém doménových jmen DNS. Ten přiřazuje číselným IP adresám snadno zapamatovatelné názvy a nahradil ručně udržovaný soubor HOSTS.TXT. Bez DNS byste místo jw.cz museli psát řadu čísel.

Radia Perlman (* 1951)

Americká inženýrka, často nazývaná „matkou internetu“. Vynalezla protokol Spanning Tree (STP), který v ethernetových sítích brání vzniku smyček, ve kterých by data donekonečna kroužila. Bez něj by velké lokální sítě nefungovaly. Sama tuto přezdívku nemá ráda, protože internet podle ní vytvořilo mnoho lidí.

Robert Metcalfe (* 1946)

Americký inženýr, spoluvynálezce Ethernetu (1973), technologie pro přenos dat v lokálních sítích, kterou dodnes používá skoro každá kancelář. Založil firmu 3Com, která Ethernet uvedla do praxe, a v roce 2023 získal Turingovu cenu.

David Boggs (* 1950, † 2022)

Americký inženýr a spolupracovník Metcalfa na vynálezu Ethernetu. Spolu s ním postavil první funkční ethernetovou síť v laboratořích Xerox PARC.

Victor „Vic“ Hayes (* 1941)

Nizozemský inženýr, nazývaný „otcem Wi-Fi“. V 90. letech dlouhodobě předsedal pracovní skupině IEEE 802.11, která vytvořila standard bezdrátových sítí. Prosadil přidělení rádiových pásem pro Wi-Fi a jeho uvedení do běžného použití.

90. léta: web, prohlížeče a vyhledávače

Tim Berners-Lee (* 1955)

Britský informatik a vynálezce World Wide Webu. V roce 1989 v CERNu navrhl tři základní technologie webu: HTTP, HTML a URL. O rok později naprogramoval první webový server a prohlížeč. Jeho příběh popisuji v článku Tim Berners-Lee.

Robert Cailliau (* 1947)

Belgický inženýr, který s Timem Berners-Leem spolupracoval na vzniku WWW a v roce 1995 s ním získal cenu ACM. Už v roce 1987 navrhl vlastní hypertextový systém pro CERN. Uspořádal první konferenci o webu (1994) a pomohl předat vývoj webu konsorciu W3C.

Karen Spärck Jones (* 1935, † 2007)

Britská informatička a průkopnice vyhledávání informací. V roce 1972 přišla s principem IDF (inverse document frequency), podle kterého jsou vzácná slova v dotazu důležitější než běžná. Na tomto principu dodnes stojí hodnocení relevance ve většině vyhledávačů.

Alan Emtage (* 1964)

Barbadoský informatik, který v roce 1990 vytvořil Archie, první vyhledávač souborů na internetu. Jak se z Archieho vyvinuly dnešní vyhledávače, popisuji v článku o historii webových vyhledávačů.

Jonathan Fletcher

Britský programátor ze Stirlingské univerzity, autor vyhledávače JumpStation (1993). Jako první spojil tři věci, na kterých stojí každý moderní vyhledávač: robota, který prochází web, index a vyhledávací formulář. Proto se mu říká „otec vyhledávačů“.

Oliver McBryan

Informatik z Coloradské univerzity, autor vyhledávače World Wide Web Worm (1994). Jako jeden z prvních indexoval nejen názvy stránek, ale i text odkazů, které na ně vedou, a předznamenal tak princip, na kterém později stavěl Google.

Phil Zimmermann (* 1954)

Americký programátor a kryptograf, autor šifrovacího programu PGP (Pretty Good Privacy) z roku 1991. Zpřístupnil silné šifrování běžným lidem a odstartoval éru zabezpečené e-mailové komunikace.

Brendan Eich (* 1961)

Americký programátor, autor jazyka JavaScript (1995). JavaScript přinesl do webových stránek interaktivitu a stal se základem moderních webových aplikací. Eich byl také spoluzakladatelem projektu Mozilla, ze kterého vzešel prohlížeč Firefox.

Håkon Wium Lie (* 1965)

Norský informatik, který v roce 1994 navrhl kaskádové styly (CSS). CSS oddělily obsah webových stránek od jejich vzhledu a dnes bez nich nevznikne žádný web.

Roy Fielding (* 1965)

Americký informatik, spoluzakladatel projektu Apache HTTP Server (1995) a Apache Software Foundation. Server Apache byl dlouhá léta nejpoužívanějším webovým serverem na světě. Fielding je také autorem architektury REST, podle které dnes funguje většina webových rozhraní (API).

Marc Andreessen (* 1971)

Americký programátor a podnikatel, spoluautor prohlížeče Mosaic (1993), prvního grafického prohlížeče, který si oblíbila široká veřejnost. Poté spoluzaložil firmu Netscape, jejíž prohlížeč Netscape Navigator odstartoval internetový boom 90. let.

Jeff Bezos (* 1964)

Americký podnikatel, který v roce 1994 založil Amazon jako internetové knihkupectví v garáži. Z Amazonu udělal největší e-shop na světě a ukázal, že se přes internet dá prodávat úplně všechno.

Larry Page (* 1973)

Americký informatik a spoluzakladatel Googlu (1998). Se Sergeyem Brinem vytvořil algoritmus PageRank, který hodnotí důležitost stránek podle odkazů, jež na ně vedou. Více o něm v článku Larry Page.

Sergey Brin (* 1973)

Americký informatik narozený v Moskvě a spoluzakladatel Googlu. S Larrym Pagem vyvinul způsob vyhledávání, díky kterému se Google stal nejpoužívanějším vyhledávačem na světě. Jeho příběh popisuji v článku Sergey Brin, vznik firmy v článku o historii Googlu.

Andy Bechtolsheim (* 1955)

Německo-americký inženýr a spoluzakladatel firmy Sun Microsystems. V roce 1998 vypsal Pageovi a Brinovi šek na 100 000 dolarů ještě předtím, než Google vůbec existoval jako firma. Stal se tak jeho prvním investorem. Více v článku Andy Bechtolsheim.

2000 až 2010: web 2.0 a sociální sítě

Jimmy Wales (* 1966)

Americký podnikatel a spoluzakladatel Wikipedie (2001). Wikipedie se stala největší encyklopedií na světě a symbolem éry webu 2.0, ve které obsah vytvářejí sami uživatelé.

Eric Schmidt (* 1955)

Americký informatik a manažer, v letech 2001 až 2011 generální ředitel Googlu. Z univerzitního startupu udělal globální firmu a dohlížel na vznik Gmailu, Map Google i nákup YouTube. Jeho cestu popisuji v článku Eric Schmidt.

Mark Zuckerberg (* 1984)

Americký podnikatel, spoluzakladatel a šéf Facebooku (2004). Facebook se stal největší sociální sítí na světě a zásadně změnil, jak lidé komunikují a jak se šíří informace.

Steve Chen (* 1978), Chad Hurley (* 1977) a Jawed Karim (* 1979)

Zakladatelé YouTube (2005). Karim nahrál vůbec první video, 19sekundový záběr ze zoo. YouTube způsobil revoluci ve sdílení videa a v roce 2006 ho koupil Google.

David Heinemeier Hansson (* 1979)

Dánský programátor, autor frameworku Ruby on Rails (2004). Rails výrazně zrychlil vývoj webových aplikací, prosadil princip „konvence místo konfigurace“ a stál u zrodu řady služeb, například GitHubu nebo Shopify.

Od roku 2010: cloud, mobilní služby, kryptoměny a AI

Satoshi Nakamoto (pseudonym)

Neznámý autor nebo skupina autorů, kteří v roce 2008 popsali Bitcoin a v roce 2009 spustili jeho první software. Položili tím základy technologie blockchain a kryptoměn. Skutečnou identitu Satoshiho nikdo dodnes spolehlivě nezná.

Sundar Pichai (* 1972)

Americký manažer narozený v Indii. V roce 2008 vedl vývoj prohlížeče Chrome, od roku 2015 je generálním ředitelem Googlu a od roku 2019 i mateřské společnosti Alphabet. Jeho cestu popisuji v článku Sundar Pichai: cesta z Indie na vrchol technologického světa.

Susan Wojcicki (* 1968, † 2024)

Americká manažerka, v jejíž garáži Google v roce 1998 začínal. Patřila k prvním zaměstnancům firmy, prosadila nákup YouTube a v letech 2014 až 2023 ho řídila. Více v článku Susan Wojcicki.

Esther Wojcicki

Americká novinářka a pedagožka, matka Susan Wojcicki. Jako učitelka žurnalistiky ovlivnila generace studentů Silicon Valley a dostala přezdívku „kmotra Silicon Valley“. Její příběh popisuji v článku Esther Wojcicki.

Kevin Systrom (* 1983) a Mike Krieger (* 1986)

Američan a Brazilec, zakladatelé Instagramu (2010). Instagram se rychle stal hlavní sociální sítí pro sdílení fotografií a krátkých videí v mobilní éře.

Jan Koum (* 1976) a Brian Acton (* 1972)

Zakladatelé aplikace WhatsApp (2009). WhatsApp se stal nejrozšířenější aplikací pro posílání zpráv na světě a od roku 2016 šifruje všechny zprávy mezi uživateli.

Reed Hastings (* 1960)

Americký podnikatel, spoluzakladatel a dlouholetý šéf Netflixu. Proměnil půjčovnu DVD na největší streamovací službu na světě a změnil, jak lidé sledují filmy a seriály.

Daniel Ek (* 1983)

Švédský podnikatel, spoluzakladatel Spotify (2006). Spotify změnilo hudební průmysl a ukázalo, že lidé jsou ochotni platit za hudbu přes internet, když je to pohodlnější než pirátství.

Andy Jassy (* 1968)

Americký manažer, který vybudoval Amazon Web Services (AWS), největší cloudovou platformu na světě. Na AWS dnes běží velká část internetových služeb. Od roku 2021 je generálním ředitelem celého Amazonu.

Vitalik Buterin (* 1994)

Rusko-kanadský programátor a zakladatel platformy Ethereum (2015). Ethereum umožnilo psát na blockchainu programy, takzvané chytré kontrakty, a odstartovalo vznik decentralizovaných aplikací.

Anne-Marie Eklund Löwinder (* 1957)

Švédská expertka na internetovou bezpečnost. Od roku 2010 patří k malé skupině lidí z celého světa, kteří se osobně účastní ceremonií podepisování kořenové zóny DNS (DNSSEC). Ty zajišťují, že vás adresa jako jw.cz zavede opravdu na správný server.

Geoffrey Hinton (* 1947)

Britsko-kanadský informatik, kterému se říká „kmotr umělé inteligence“. Desítky let rozvíjel neuronové sítě, na kterých stojí dnešní AI. V roce 2024 získal Nobelovu cenu za fyziku. Co umělá inteligence je a jak funguje, popisuji v článku Co je umělá inteligence.

Demis Hassabis (* 1976)

Britský vědec a zakladatel společnosti DeepMind. Jeho tým vytvořil systém AlphaFold, který předpovídá tvar bílkovin, a za tuto práci získal v roce 2024 Nobelovu cenu za chemii.

Sam Altman (* 1985)

Americký podnikatel a šéf společnosti OpenAI. Na konci roku 2022 jeho firma spustila ChatGPT, který během pár týdnů přivedl k umělé inteligenci stovky milionů lidí.

Svobodný software a open source

Richard Stallman (* 1953)

Americký programátor a zakladatel hnutí za svobodný software. V roce 1983 ohlásil projekt GNU, v roce 1985 založil Free Software Foundation a napsal licenci GNU GPL. Jeho příběh, včetně zaseknuté tiskárny, popisuji v článku Richard Stallman.

Linus Torvalds (* 1969)

Finsko-americký programátor, autor jádra Linux (1991). Spojením jádra s nástroji GNU vznikl svobodný operační systém, na kterém dnes běží velká část serverů, Android i většina superpočítačů. Torvalds také vytvořil Git, nástroj pro správu verzí kódu, bez kterého si moderní vývoj nedovedu představit. Více v článku Linus Torvalds.

Brian Behlendorf (* 1971)

Americký programátor a jeden ze zakladatelů projektu Apache HTTP Server. V roce 1995 dal dohromady skupinu vývojářů, kteří z opuštěného serveru NCSA HTTPd vytvořili Apache. Ten se stal nejrozšířenějším webovým serverem a vzorem pro řízení velkých open source projektů.

Eric S. Raymond (* 1957)

Americký programátor, autor eseje Katedrála a tržiště (1997), která zásadně ovlivnila pohled na otevřený vývoj softwaru. O rok později spoluzaložil Open Source Initiative a pomohl prosadit samotný pojem open source.

Mitchell Baker (* 1959)

Americká právnička a jedna z hlavních postav projektu Mozilla od jeho vzniku v roce 1998. Jako předsedkyně Mozilla Foundation a později šéfka Mozilla Corporation dohlížela na vývoj prohlížeče Firefox a prosazovala otevřený web a ochranu soukromí.

Allison Randal (* 1966)

Americká vývojářka, podílela se na vývoji jazyka Perl 6 a byla prezidentkou Open Source Initiative, organizace, která dohlíží na definici open source.

Miguel de Icaza (* 1972)

Mexický programátor a zakladatel projektů GNOME (grafické prostředí pro Linux) a Mono (otevřená implementace platformy .NET). Výrazně přispěl k tomu, aby se dal Linux používat i na běžném počítači.

Peter Mattis a Spencer Kimball

Autoři grafického editoru GIMP (1995), který vznikl jako jejich studentský projekt na Kalifornské univerzitě v Berkeley. GIMP se stal součástí projektu GNU a dodnes je nejznámější svobodnou alternativou k Photoshopu.

Ton Roosendaal (* 1960)

Nizozemský vývojář a zakladatel 3D programu Blender. V roce 2002 uspořádal sbírku, ve které komunita během několika týdnů vybrala 100 000 eur na odkoupení programu, a Blender se stal svobodným softwarem.

Máirín Duffy (* 1978)

Americká designérka v projektu Fedora. Prosazuje, aby open source software byl nejen funkční, ale i příjemný na používání.

Cornelia Boldyreff

Britská akademička, výzkumnice softwarového inženýrství a propagátorka žen v open source, aktivní v komunitě OpenUK.

Thomas Perl (* 1982)

Rakouský vývojář komunitních aplikací pro prostředí GNOME a otevřené mobilní telefony Openmoko.

Programovací jazyky, frameworky a nástroje webu

Rasmus Lerdorf (* 1968)

Dánsko-kanadský programátor a autor jazyka PHP (1995). Původně si jen psal skripty pro svou osobní stránku. Rozšířily se natolik, že se z nich stal jeden z nejpoužívanějších jazyků webu, ve kterém dnes běží WordPress i Drupal.

Michael „Monty“ Widenius (* 1962)

Finský programátor a hlavní autor databáze MySQL (1995). Když MySQL přešla pod firmu Oracle, založil její svobodnou odnož MariaDB.

Richard Hipp (* 1961)

Americký programátor, autor databáze SQLite (2000). Je to nejrozšířenější databáze na světě, najdete ji v každém chytrém telefonu i prohlížeči, přesto o ní málokdo ví.

Guido van Rossum (* 1956)

Nizozemský programátor, autor jazyka Python (1991). Python si lidé oblíbili pro čitelnost a jednoduchost a dnes je hlavním jazykem vědy a umělé inteligence.

Yukihiro „Matz“ Matsumoto (* 1965)

Japonský programátor, autor jazyka Ruby (1995). Navrhl ho tak, aby programátory práce bavila. Světově proslul díky frameworku Ruby on Rails.

James Gosling (* 1955)

Kanadský programátor, autor jazyka Java (1995). Java se stala jedním z nejpoužívanějších jazyků na světě a v roce 2006 ji firma Sun uvolnila jako open source.

Fabien Potencier (* 1973)

Francouzský programátor, autor PHP frameworku Symfony (2005) a spoluzakladatel firmy SensioLabs. Komponenty Symfony tvoří základ moderního Drupalu i frameworku Laravel.

Nikita Popov

Vývojář, který patřil k nejvýraznějším autorům novinek v PHP 7 a PHP 8, například pojmenovaných argumentů. Mimo odborné kruhy ho přitom zná málokdo.

Dries Buytaert (* 1978)

Belgický programátor a autor redakčního systému Drupal (2001). Původně chtěl pro studentské fórum doménu dorp.org (nizozemsky „vesnice“), překlepem ale zaregistroval drop.org. Z nizozemského „druppel“, kapka, pak vzniklo jméno Drupal.

Matt Mullenweg (* 1984)

Americký programátor a spoluzakladatel WordPressu (2003), nejrozšířenějšího redakčního systému na světě. Změnil způsob, jakým lidé publikují na webu.

John Resig (* 1984)

Americký programátor, autor knihovny jQuery (2006). Ta výrazně zjednodušila práci s JavaScriptem v době, kdy se každý prohlížeč choval jinak, a dlouhá léta byla na většině webů.

Ryan Dahl (* 1981)

Americký programátor, autor platformy Node.js (2009). Node.js umožnil spouštět JavaScript na serveru a psát celé aplikace v jednom jazyce. Hodí se hlavně pro aplikace, které pracují v reálném čase, třeba chaty.

TJ Holowaychuk

Kanadský programátor, autor desítek oblíbených balíčků pro Node.js. Nejznámější je framework Express.js, na kterém běží velká část aplikací v Node.js.

Jordan Walke

Americký programátor, který ve Facebooku vytvořil knihovnu React (2013). React změnil způsob, jakým se staví uživatelská rozhraní webových aplikací, a dnes je nejpoužívanější knihovnou svého druhu.

Evan You

Čínský programátor, autor JavaScriptového frameworku Vue.js (2014). Vue vyniká jednoduchostí a vzniklo bez podpory velké firmy, jen díky komunitě a sponzorům.

Yehuda Katz

Americký programátor, spoluautor frameworku Ember.js a člen týmů, které vyvíjely jQuery a Ruby on Rails. Podílel se i na vzniku nástroje Cargo pro jazyk Rust a na návrzích nových verzí JavaScriptu.

Kris Kowal

Americký programátor, autor knihovny Q pro práci s takzvanými promises v JavaScriptu. Jeho práce ovlivnila standard Promises/A+ a později zápis async/await, který dnes používá každý vývojář v JavaScriptu.

Andrea Giammarchi

Italský vývojář, autor řady knihoven pro práci s DOM a webovými komponentami a aktivní člen JavaScriptové komunity.

Daniel Stenberg (* 1970)

Švédský programátor, autor nástroje cURL (1998) pro přenos dat po síti. cURL běží v miliardách zařízení od telefonů po auta a vývojáři webů ho používají denně.

Mislav Marohnić (* 1982)

Chorvatský vývojář, autor nástroje hub pro práci s GitHubem z příkazové řádky. Přispíval do projektů Ruby on Rails a Homebrew.

Chris Wanstrath, PJ Hyett a Tom Preston-Werner

Zakladatelé GitHubu (2008), služby, která změnila, jak programátoři po celém světě spolupracují na kódu. Na GitHubu dnes vzniká většina open source projektů.

Osobnosti, se kterými pracuji každý den

Při psaní tohoto přehledu jsem si uvědomil, kolik z těchto lidí mi „pracuje“ na každé zakázce. Když vám stavím web, píšu ho v jazyce PHP Rasmuse Lerdorfa a data ukládám do databáze MySQL nebo MariaDB od Montyho Wideniuse. Základem je redakční systém Drupal Driese Buytaerta, postavený na komponentách Symfony Fabiena Potenciera.

Stránky popisuji v HTML Tima Berners-Leeho, vzhled jim dávám přes CSS Håkona Wiuma Lieho a interaktivitu přes JavaScript Brendana Eicha. Všechno běží na serverech s Linuxem Linuse Torvaldse, verze kódu hlídá Git. Většina z toho vychází pod licencí GPL Richarda Stallmana nebo pod podobnými svobodnými licencemi, takže za samotné nástroje neplatíte licenční poplatky.

Díky práci těchto lidí nemusím stavět nic od nuly a můžu se soustředit na to podstatné: aby web sloužil vám a vašim zákazníkům. Pokud plánujete nový web, podívejte se, jak probíhá tvorba webu na míru.

Závěr: Satoshi Nakamoto a Jára Cimrman

Historie internetu je plná skutečných lidí se skutečnými vynálezy. Dvě postavy ale z řady vybočují.

Satoshi Nakamoto je téměř fiktivní postava, jejíž skutečnou identitu nikdo nezná. Jeho vynález, Bitcoin, má přitom zcela reálný a obrovský dopad na technologie i finance.

Na opačném konci stojí postava pro nás v Česku naprosto reálná: génius Jára Cimrman. Jeho vliv na internet zatím nikdo nedoložil, ale v duchu cimrmanovského předbíhání doby se nelze ubránit dojmu, že přenos dat na dálku, informační chaos i snahu všechno uspořádat musel jako první vymyslet právě on. Jen se to nedochovalo.

A tím tento výčet osobností zatím uzavírám.