Jedním z impulzů, které ho k tomu přivedly, byla zaseknutá tiskárna. Stallman chtěl do jejího programu dopsat pár řádků, které by uživatelům ušetřily běhání po budově. Výrobce mu ale nedovolil podívat se do kódu. Tehdy mu došlo, že kdo program používá, má mít právo vědět, co dělá, a upravit si ho.
Článek popisuje, kdo je Richard Stallman, co je GNU a GPL, proč „free software“ neznamená software zadarmo a co z jeho práce používáte, i když o tom nevíte.
Obsah článku
- Kdo je Richard Stallman
- Tiskárna, která spustila hnutí
- Projekt GNU
- Free Software Foundation a licence GPL
- Čtyři svobody: free jako svoboda, ne jako pivo zdarma
- Svatý IGNUcius a další zajímavosti
- Kontroverze a současnost
- Co má Stallman společného s vaším webem
Kdo je Richard Stallman
Stallman se narodil v New Yorku. Vystudoval fyziku na Harvardu a od roku 1971 pracoval jako programátor v laboratoři umělé inteligence na MIT. Tamní komunita si říkala hackeři. Neznamenalo to útočníky, ale nadšené programátory, kteří si kód volně půjčovali, vylepšovali a sdíleli.
V této laboratoři napsal původní verzi editoru Emacs, který programátoři používají dodnes. Na přelomu 70. a 80. let ale sdílení kódu začalo mizet. Firmy začaly software prodávat s licencemi, které zakazovaly do kódu nahlížet i ho šířit dál. Stallman to bral jako zradu všeho, na čem komunita stála.
Tiskárna, která spustila hnutí
V roce 1980 dostala laboratoř na MIT novou laserovou tiskárnu Xerox 9700. Byla rychlá, ale často se zasekávala a stála v jiném patře než většina uživatelů. Lidé tak poslali tisk, došli si pro něj a zjistili, že papír uvízl hned na začátku.
Stallman už jednou podobný problém vyřešil. Do programu staré tiskárny dopsal funkci, která uživatelům poslala zprávu, když byl tisk hotový nebo se tiskárna zasekla. U nové tiskárny to chtěl udělat znovu, jenže zdrojový kód nedostal. Kód měl k dispozici výzkumník na Carnegie Mellon University, ale odmítl ho poskytnout, protože podepsal dohodu o mlčenlivosti.
Stallman tuto příhodu později často uváděl jako jednu z klíčových zkušeností. Bez přístupu ke kódu nemohl opravit ani drobnou nepříjemnost, kterou by jinak vyřešil za odpoledne. A stejně bezmocní měli být všichni uživatelé softwaru, pokud se nic nezmění.
Druhým impulzem byl rozpad hackerské komunity na MIT začátkem 80. let. Většinu Stallmanových kolegů přetáhly nově založené firmy a sdílení kódu, na kterém laboratoř stála, skončilo. Stallman se rozhodl, že místo toho postaví nový svět, ve kterém bude sdílení zase pravidlem.
Projekt GNU
27. září 1983 Stallman oznámil projekt GNU na Usenetu a v e-mailových konferencích sítě ARPANET. Cílem byl kompletní operační systém, který si každý může zdarma používat, studovat, upravovat a šířit.
Název je programátorský vtip. GNU znamená „GNU's Not Unix“, tedy „GNU není Unix“. Zkratka obsahuje sama sebe, takže se dá rozepisovat donekonečna. Systém měl fungovat jako tehdy rozšířený Unix, ale bez jeho omezujících licencí.
V lednu 1984 dal Stallman na MIT výpověď. Nechtěl, aby si univerzita mohla nárokovat práva na kód a omezit jeho šíření. Během několika let vznikly klíčové části systému: GNU Emacs, překladač GCC, knihovny a stovky nástrojů pro příkazovou řádku. Podrobněji je popisuji v článku Projekt GNU.
GNU, nebo Linux?
Systému GNU chyběla jediná, ale zásadní část: jádro. Vlastní jádro Hurd se vyvíjelo pomalu a dodnes se nepoužívá v běžném provozu. Mezeru v roce 1991 zaplnil finský student Linus Torvalds se svým jádrem Linux, které brzy vydal pod licencí GPL.
Spojením nástrojů GNU a jádra Linux vznikl funkční svobodný operační systém. Většina lidí mu říká jednoduše Linux. Stallman už přes 30 let trvá na názvu GNU/Linux, protože podle něj Linux tvoří jen malou část systému. Torvalds to vidí jinak a spor o jméno trvá dodnes.
Free Software Foundation a licence GPL
V říjnu 1985 založil Stallman neziskovou nadaci Free Software Foundation (FSF). Financuje a podporuje vývoj GNU, prosazuje myšlenky svobodného softwaru a stará se o licenci GPL, včetně jejího právního hájení.
Licence GNU General Public License (GPL) vyšla v roce 1989. Stojí na Stallmanově nejvlivnějším nápadu, kterému říká copyleft, obrácený copyright. Autor si práva ponechá, ale využije je k tomu, aby program i jeho upravené verze zůstaly svobodné. Kdokoli ho smí upravit a šířit, jen musí upravenou verzi vydat pod stejnými podmínkami. Svobodu tak nikdo nemůže „zavřít“ do vlastního produktu.
GPL je dodnes jednou z nejrozšířenějších softwarových licencí. Používá ji jádro Linux, redakční systémy WordPress a Drupal i tisíce dalších projektů.
Čtyři svobody: free jako svoboda, ne jako pivo zdarma
Podle Stallmana je program svobodný, pokud uživateli zaručuje čtyři základní svobody. Číslují se od nuly a jejich přesné znění najdete v oficiální definici svobodného softwaru:
- Svoboda 0: spouštět program k jakémukoli účelu.
- Svoboda 1: studovat, jak program funguje, a upravit si ho. Podmínkou je přístup ke zdrojovému kódu.
- Svoboda 2: šířit kopie programu a pomáhat tak ostatním.
- Svoboda 3: šířit upravené verze, aby z vylepšení měli užitek všichni.
V angličtině má slovo „free“ dva významy, svobodný a zdarma. Stallman to proto vysvětluje větou, která se stala slavnou: „Free jako svoboda slova, ne jako pivo zdarma.“ Svobodný software se klidně může prodávat. Podstatné není, kolik stojí, ale co s ním smíte dělat. Čeština má výhodu, rozdíl mezi „svobodný“ a „zdarma“ je u nás jasný na první pohled.
Svobodný software vs. open source
V roce 1998 vznikl pojem open source. Jeho autoři chtěli svobodný software přiblížit firmám a mluvili hlavně o praktických výhodách: kvalitnějším kódu, rychlejším vývoji a nižších nákladech. Stallman tento pojem odmítá. Podle něj zamlčuje to hlavní, tedy že jde o svobodu a etiku, ne o obchodní model.
V praxi se oba pojmy z velké části překrývají a většina open source licencí splňuje i čtyři svobody. Rozdíly a historii pojmu popisuji v článku Opensource.
Svatý IGNUcius a další zajímavosti
- Svatý IGNUcius z Církve Emacsu. Na přednáškách Stallman občas vystupuje v hábitu se starou diskovou plotnou na hlavě místo svatozáře. Žehná počítačům uživatelů a s vážnou tváří vysvětluje, že používat editor vi není hřích, ale pokání.
- Grant pro génie. V roce 1990 získal stipendium MacArthurovy nadace, kterému se v USA říká „grant pro génie“.
- Bez mobilu. Stallman dlouhodobě odmítá nosit mobilní telefon. Podle něj je to sledovací zařízení, které o uživateli prozrazuje, kde je.
- Vlastní web jako z 90. let. Na stallman.org píše o politice i technologiích. Web je záměrně jednoduchý, bez sledovacích skriptů a reklam.
Kontroverze a současnost
Stallman je výrazná a nekompromisní osobnost, a proto vyvolává spory. Část komunity mu vyčítá, že odmítá open source a trvá na čistotě principů i tam, kde by pomohl kompromis.
Největší kontroverze přišla v září 2019. Na veřejnost se dostaly jeho příspěvky z interní e-mailové konference MIT, které se týkaly případu Jeffreyho Epsteina. Stallman v nich zpochybňoval, jak média popisovala obvinění vůči zesnulému vědci Marvinu Minskému. Kritici v tom viděli zlehčování zneužívání, Stallman tvrdil, že jeho slova byla vytržena z kontextu. Po vlně kritiky odstoupil z funkce prezidenta FSF a odešel z MIT.
V březnu 2021 oznámil návrat do správní rady FSF. Část komunity požadovala jeho odvolání a některé organizace s FSF přerušily spolupráci, jiní se ho veřejně zastali. V dubnu 2021 zveřejnil prohlášení, ve kterém se omluvil za své dřívější chování a vysvětlil své postoje k případu Minského.
Dnes je Stallman stále členem správní rady FSF, nikoli však jejím prezidentem. Dál přednáší po světě.
Co má Stallman společného s vaším webem
Víc, než se zdá. Weby stavím na redakčním systému Drupal, který je šířen pod licencí GNU GPL, a přímo tak navazuje na Stallmanovu práci. Většina serverů, na kterých weby běží, navíc používá GNU/Linux.
Pro vás to má tři praktické výhody:
- Žádné licenční poplatky za Drupal. Platíte hosting a správu, ne licenci.
- Web patří vám. Při předání dostanete kód, databázi i všechny přístupy. Pokud se rozhodnete pro jiného vývojáře, může na webu hned pokračovat.
- Kód hlídá celá komunita. Do kódu Drupalu vidí tisíce vývojářů po celém světě a jeho bezpečnostní tým pravidelně vydává opravy. Aby se ale dostaly i na váš web, musí je někdo nainstalovat, a k tomu slouží správa webu.
Pokud chcete web, který vám bude opravdu patřit, podívejte se, jak probíhá tvorba webu na míru.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
