Sergey Brin

Dětství v Sovětském svazu a emigrace

Sergey Michajlovič Brin se narodil 21. srpna 1973 v Moskvě v tehdejším Sovětském svazu. Pocházel z židovské rodiny, jeho otec Michail Brin byl matematikem a jeho matka Eugenia Brin (rozená Krasnokutská) byla vědkyní pracující v Sovětském ústavu pro ropu a plyn.

Rodina Brinových čelila v SSSR antisemitismu, který tehdy byl běžnou součástí sovětské společnosti. Ačkoli byl Michail Brin uznávaným matematikem, setkal se s diskriminací při přijímacích zkouškách na Moskevskou státní univerzitu a jeho kariérní postup byl omezován. Takové zážitky motivovaly Brinovy k emigraci, stejně jako touha po lepším životě a svobodě.

"Když jsem byl dítě v Sovětském svazu, byl jsem vystaven antižidovskému sentimentu, který tam převládal," vzpomínal později Sergey. "To formovalo mé rané dětství a pravděpodobně ovlivnilo i můj pozdější odpor k autoritám a touhu dělat věci jinak."

V roce 1979, kdy bylo Sergeyovi šest let, se rodina Brinových rozhodla emigrovat ze Sovětského svazu. Bylo to těžké rozhodnutí, které znamenalo zanechat za sebou příbuzné, přátele i profesní kariéru. Sovětský svaz tehdy vydal Brinově rodině výjezdní víza, což bylo v té době vzácné a obtížné získat.

Rodina nejprve odcestovala do Vídně v Rakousku, kde strávila několik měsíců, a poté pokračovala do Itálie. Nakonec, s pomocí organizací HIAS (Hebrew Immigrant Aid Society) a Americké rady pro přistěhovalce, se usadili ve Spojených státech, konkrétně v Marylandu.

Nový život v Americe a vzdělání

Po příjezdu do USA začínal Michail Brin prakticky od nuly. Ačkoli byl v Sovětském svazu respektovaným matematikem, v nové zemi se musel přizpůsobit odlišnému akademickému prostředí. Nakonec získal místo profesora matematiky na Univerzitě v Marylandu. Eugenia Brin, Sergeyova matka, našla uplatnění jako výzkumnice v NASA Goddard Space Flight Center.

Mladý Sergey se rychle adaptoval na americkou kulturu a naučil se plynně anglicky. Jeho matematické nadání se projevilo velmi brzy. Jeho otec ho doma učil matematiku a fyziku, a podporoval jeho zvídavost a analytické myšlení. Michail Brin také pořídil rodině jeden z prvních domácích počítačů Commodore 64, na němž Sergey začal experimentovat s programováním.

"Táta mi přinesl knihy o programování a já si začal psát vlastní programy," vzpomínal Brin. "Zároveň mě učil dívat se na problémy z matematické perspektivy, což mi později nesmírně pomohlo při vyvíjení algoritmů pro Google."

Sergey navštěvoval Paint Branch Montessori School v Adelphi v Marylandu. Později přestoupil na Eleanor Roosevelt High School, prestižní přírodovědné gymnázium. Už zde vynikal v matematice a informatice a účastnil se různých soutěží, kde obvykle exceloval.

V roce 1990 nastoupil na Univerzitu v Marylandu, kde studoval informatiku a matematiku. Během svého bakalářského studia publikoval několik výzkumných prací a získal stipendium od Národní vědecké nadace. V roce 1993 absolvoval s vyznamenáním a titulem B.S. (Bachelor of Science).

Po získání bakalářského titulu se Brin rozhodl pokračovat v doktorském studiu na Stanfordské univerzitě, jedné z nejprestižnějších institucí v oblasti informatiky. Získal plné stipendium a přestěhoval se do Kalifornie, kde se jeho život měl brzy dramaticky změnit.

Stanfordská éra a setkání s Larrym Pagem

Stanford poskytl Brinovi stimulující prostředí plné brilantních myslí a inovativních nápadů. V rámci svého postgraduálního studia se zaměřil na dolování dat (data mining) a extrakci informací z velkých datových souborů.

Právě na Stanfordu se v roce 1995 setkal s Larrym Pagem, dalším doktorandem, který pracoval na analýze struktury webových odkazů. Jejich první setkání nebylo podle legendy příliš přátelské - Brin byl přidělen, aby provedl Pagea po kampusu, a dvojice se prý během prohlídky neustále přela.

Navzdory počátečnímu napětí se oba rychle rozpoznali jako intelektuální protějšky. Page pracoval na výzkumném projektu s názvem "BackRub", který zkoumal strukturu odkazů na webu. Brin, jehož matematické schopnosti byly mimořádné, se k Pageovi připojil a společně začali vyvíjet algoritmus, který později nazvali PageRank.

Brinův přínos k projektu byl zásadní - vyvinul matematický rámec pro PageRank a naprogramoval mnoho z původního kódu vyhledávače. Jeho schopnost analyzovat obrovské množství dat a nacházet v nich vzorce byla klíčová pro úspěch Google.

"Sergey měl jedinečnou schopnost vidět v chaotických datech jasné vzorce a struktury," vzpomínal později jeden z jejich profesorů. "Byl to on, kdo dokázal Larryho teoretickou vizi převést do funkčního algoritmu."

Vznik Google

V roce 1996 začali Brin a Page provozovat svůj vyhledávač na doméně google.stanford.edu. Jejich prototyp rychle získával popularitu mezi studenty a zaměstnanci Stanfordu, kteří oceňovali jeho schopnost nacházet relevantnější výsledky než konkurenční vyhledávače.

Vzhledem k tomu, že jejich server začal spotřebovávat značnou část univerzitní šířky pásma, začali Brin a Page přemýšlet o komercionalizaci svého nápadu. Původně se pokusili prodat svou technologii zavedeným firmám, včetně Yahooo!, za 1 milion dolarů, ale byli odmítnuti.

Zlomový okamžik nastal v srpnu 1998, kdy se setkali s Andym Bechtolsheimem, spoluzakladatelem Sun Microsystems. Po krátké prezentaci jejich vyhledávače Bechtolsheim napsal šek na 100 000 dolarů společnosti "Google Inc.", která v té době ještě ani neexistovala.

S tímto počátečním kapitálem Brin a Page formálně založili Google Inc. 4. září 1998. Svou první kancelář si zřídili v garáži Susan Wojcicki (pozdější CEO YouTube) v Menlo Parku v Kalifornii. Wojcicki se později stala 16. zaměstnankyní Googlu.

"Začínali jsme doslova v garáži s několika počítači," vzpomínal Brin. "Naším cílem bylo organizovat svět informací a učinit jej univerzálně přístupným a užitečným. Myslím, že jsme od začátku věděli, že chceme vybudovat něco, co bude mít globální dopad."

Role v Googlu a manažerský styl

Na rozdíl od Pagea, který zastával pozici CEO, Brin působil v Googlu jako prezident technologií. Byl známý svou kreativitou, technickým nadšením a schopností přicházet s netradičními nápady. Zatímco Page se soustředil na celkovou strategii a vizi, Brin se více zaměřoval na samotnou technologii a inovace.

Brin je často popisován jako více extrovertní a společenský ze zakladatelské dvojice. Byl známý svými spontánními nápady a experimentálním přístupem. Jednou z jeho klíčových rolí v Googlu bylo vést tým inženýrů pracujících na nových projektech a prototypech.

Pod jeho vedením Google rozvinul kulturu inovací, která povzbuzovala zaměstnance, aby věnovali 20 % svého času vlastním projektům. Tento přístup vedl k vývoji produktů jako Gmail, Google News a Google Maps.

Brin také prosazoval neformální firemní kulturu. Google se stal známým svými neortodoxními kancelářskými prostory s klouzačkami, hernami a společnými prostory, které měly podporovat kreativitu a spolupráci. Tato firemní kultura se stala vzorem pro mnoho technologických startupů.

"Google není konvenční firma. Nechceme jí být," napsal Brin v původním dopise investorům při IPO Googlu v roce 2004. Toto prohlášení odráželo jeho přesvědčení, že pro vytvoření skutečně inovativní společnosti je třeba porušovat zavedená pravidla a konvence.

Google X a "moonshot" projekty

V roce 2010 Brin pomohl založit Google X (nyní X Development), tajnou výzkumnou laboratoř zaměřenou na "moonshot" projekty - radikálně ambiciózní inovace s potenciálem změnit svět. V rámci této iniciativy Brin osobně dohlížel na vývoj projektů jako:

• Projekt Glass: Vývoj chytrých brýlí Google Glass, které přinášely rozšířenou realitu do běžného života.
• Samořídící automobily: Projekt, který se později stal samostatnou společností Waymo pod Alphabet Inc.
• Project Loon: Síť stratosférických balónů poskytujících internetové připojení ve vzdálených oblastech.
• Project Wing: Systém doručování pomocí dronů.

Brin investoval osobně do mnoha inovativních projektů, včetně syntetického masa, pokročilých baterií a vesmírného turismu. V roce 2008 investoval 4,5 milionu dolarů do Space Adventures, společnosti, která organizuje vesmírné lety pro soukromé osoby. Rezervoval si let do vesmíru, který se však zatím neuskutečnil.

Vznik Alphabetu a pozdější kariéra

V roce 2015 Page a Brin oznámili rozsáhlou restrukturalizaci společnosti - vytvoření holdingové společnosti Alphabet Inc., která se stala mateřskou společností Googlu a dalších dceřiných projektů. V této nové struktuře se Brin stal prezidentem Alphabetu, zatímco Sundar Pichai převzal vedení Googlu.

Tato reorganizace umožnila Brinovi soustředit se na dlouhodobé a experimentální projekty, zatímco hlavní byznys Googlu byl svěřen zkušenému manažerovi. V Alphabetu Brin pokračoval v podpoře experimentálních projektů a nových technologických směrů.

V prosinci 2019 Brin spolu s Pagem oznámili, že odstupují z exekutivních funkcí v Alphabetu. Pichai převzal roli CEO celého Alphabetu, zatímco zakladatelé zůstali členy představenstva a majoritními akcionáři s kontrolními hlasovacími právy.

Od svého odstoupení se Brin stal méně viditelným v technologickém světě, ačkoli nadále investuje do různých projektů a startupů. Věnuje se také filantropii a výzkumu v oblastech, které ho osobně zajímají.

Osobní život a zájmy

Brin byl ženatý s Anne Wojcicki, spoluzakladatelkou biotechnologické společnosti 23andMe, se kterou má dvě děti. Pár se rozvedl v roce 2015. Později se Brin oženil s Nicole Shanahan, právničkou a podnikatelkou, se kterou má jedno dítě. Tento vztah skončil rozvodem v roce 2022.

Brin je známý svým zájmem o adrenalinové sporty. Je nadšeným gymnastou, akrobatickým letcem a milovníkem extrémních sportů jako zip-lining a vysokohorská turistika. Pravidelně se účastní Burning Man festivalu v nevadské poušti.

Další z jeho vášní je letectví - má pilotní licenci a vlastní několik letadel včetně tryskovému letounu Dornier Alpha Jet. Je také známý svým zájmem o elektromobily a udržitelné technologie.

Zajímavým aspektem jeho života je genetické riziko. Brin zjistil prostřednictvím genetického testování, že je nositelem mutace genu LRRK2, která je spojena s Parkinsonovou chorobou. Jeho matka Eugenia trpí touto nemocí. Toto zjištění vedlo Brina k významným investicím do výzkumu Parkinsonovy choroby.

"Dozvědět se o svém genetickém riziku byla výzva, ale také motivace," řekl Brin v jednom z mála rozhovorů na toto téma. "Věřím, že technologie a věda mohou najít způsoby, jak tuto a další nemoci překonat."

Filantropie a společenský dopad

Brin využívá své bohatství k podpoře různých filantropických iniciativ. V roce 2009 založil se svým tehdejším manželkou Brin Wojcicki Foundation, která podporuje vzdělávání, lidská práva a výzkum v oblasti zdraví.

K významným filantropickým darům patří:

• 50 milionů dolarů pro Univerzitu Marylandu.
• Více než 130 milionů dolarů pro výzkum