Sergey Brin

Obsah článku

• Dětství v Moskvě a emigrace
• Nový život v Marylandu
• Stanford a setkání s Larrym Pagem
• Od BackRubu ke garáži
• Prezident technologií a Google X
• Odchod z Číny
• Alphabet, odchod a návrat kvůli AI
• Vzducholodě a tichá pomoc při katastrofách
• Gen LRRK2 a boj s Parkinsonovou chorobou
• Rodina
• Co si z kariéry Sergeje Brina může vzít firma
• Další osobnosti, které formovaly internet
• Často kladené dotazy

Dětství v Moskvě a emigrace

Sergej Michajlovič Brin se narodil 21. srpna 1973 v Moskvě. Oba rodiče vystudovali Moskevskou státní univerzitu. Otec Michail Brin byl matematik, matka Jevgenija pracovala jako výzkumnice. Rodina žila v malém bytě v centru Moskvy spolu s otcovou matkou.

Brinovi byli Židé a v Sovětském svazu to pocítili na vlastní kůži. Otce kvůli původu nepřijali ke studiu fyziky, a tak vystudoval matematiku, ani tam ale nemohl normálně postupovat. Když se v roce 1977 dostal na konferenci do Varšavy a poprvé se setkal se západními kolegy, rozhodl se, že rodina musí odejít. Sergey později v rozhovoru řekl, že hlavním důvodem emigrace byl antisemitismus.

Žádost o vystěhování znamenala ztrátu práce a měsíce nejistoty. Výjezdní víza rodina dostala v květnu 1979. Přes Vídeň a Paříž, s pomocí židovské organizace HIAS, přiletěli 25. října 1979 do New Yorku. Sergeyovi bylo šest let.

Brin se narodil ve stejném roce jako Larry Page a jako nejsilnější ročníky českých Husákových dětí. Patří ke generaci X, jen jeho dětství se odehrálo na opačné straně železné opony, než kde vyrůstali jeho čeští vrstevníci. Čím se jednotlivé generace liší a jak je oslovit, popisuji v článku o generacích podle roku narození.

Nový život v Marylandu

Otec získal místo profesora matematiky na Univerzitě v Marylandu, matka začala pracovat jako výzkumnice v Goddardově středisku NASA. Sergey chodil do montessoriovské školy Paint Branch v Adelphi a pak na Eleanor Roosevelt High School. K devátým narozeninám dostal od otce počítač Commodore 64.

V létě 1990, pár týdnů před sedmnáctými narozeninami, jel Sergey s otcem a skupinou středoškolských matematiků na dvoutýdenní výměnný pobyt do Sovětského svazu. Cesta v něm probudila dětský strach z úřadů. Podle vlastních vzpomínek ho jako první napadlo házet oblázky na policejní auto. Druhý den vzal otce stranou, podíval se mu do očí a poděkoval mu, že celou rodinu z Ruska dostal.

Matematika byla v rodině samozřejmostí. Na Univerzitě v Marylandu vystudoval Sergey informatiku a matematiku a v roce 1993 promoval s vyznamenáním, bylo mu devatenáct. Na doktorské studium na Stanfordu získal stipendium Národní vědecké nadace.

Na pomoc, které se rodině při emigraci dostalo, nezapomněl. V roce 2009, k třicátému výročí příjezdu do Ameriky, daroval organizaci HIAS milion dolarů.

Stanford a setkání s Larrym Pagem

Na Stanfordu se Brin věnoval dolování dat, tedy hledání vzorců ve velkých souborech informací, a v roce 1995 získal magisterský titul. V létě 1995 provázel po kampusu skupinu uchazečů o doktorské studium. Jedním z nich byl Larry Page.

Podle Brinových pozdějších slov si zpočátku připadali navzájem protivní a hádali se skoro o všem. Rychle ale zjistili, že spolu umí přemýšlet. Page pracoval na projektu, který zkoumal odkazy mezi webovými stránkami, a Brin se k němu přidal. Jeho silnou stránkou byla matematika a práce s velkými daty, Pageovou vize. Tato kombinace se ukázala jako ideální.

Od BackRubu ke garáži

Projekt nesl nejdřív jméno BackRub a stál na algoritmu PageRank, který hodnotí stránky podle odkazů, jež na ně vedou. Vyhledávač běžel nejdřív na univerzitní adrese google.stanford.edu a spotřebovával tolik kapacity sítě, že se o něm brzy vědělo po celém kampusu. V roce 1998 popsali Brin s Pagem jeho fungování v odborné práci The Anatomy of a Large-Scale Hypertextual Web Search Engine.

Na drahé vybavení neměli peníze, a tak improvizovali. Data vyhledávače se vešla na deset disků po 4 GB, celkem 40 GB. Skříň na ně si postavili z barevných kostek LEGO. Tento první „datový sklad“ Googlu je dodnes vystavený v budově informatiky na Stanfordu.

V srpnu 1998 jim Andy Bechtolsheim vypsal šek na 100 000 dolarů na firmu Google Inc., která ještě neexistovala. Google oficiálně vznikl 4. září 1998 a první kancelář měl v garáži v Menlo Parku, kterou mu pronajala Susan Wojcicki. Page se stal generálním ředitelem, Brin prezidentem.

Pár dní předtím, 30. srpna 1998, vznikl i úplně první Google Doodle. Brin s Pagem odjížděli na festival Burning Man v nevadské poušti a chtěli uživatelům dát vědět, že nejsou v kanceláři, kdyby vyhledávač spadl. Za druhé „o“ v logu proto přidali panáčka, symbol festivalu. Z vtipné zprávy „mimo kancelář“ se stala tradice a Google dnes má na kontě přes 5 000 doodlů.

V roce 1999 se zakladatelé pokusili Google prodat vyhledávači Excite za milion dolarů, pak za 750 000. Excite odmítl. Ještě téhož roku Google získal od investorů 25 milionů dolarů.

Jak Google vznikal krok za krokem? Celý příběh od Stanfordu po burzu popisuji v článku Historie Googlu.

Prezident technologií a Google X

Když v roce 2001 převzal vedení Googlu Eric Schmidt, stal se Brin prezidentem pro technologie. Zatímco Page řešil celkovou strategii, Brin se soustředil na technologie a nové projekty. Byl z dvojice ten společenštější a experimentátor.

Při vstupu na burzu v roce 2004 napsali zakladatelé investorům dopis, který začínal větou: „Google není konvenční firma. A nechceme se jí stát.“ Brin se toho držel i po letech.

V roce 2010 stál u zrodu tajné laboratoře Google X, kde vznikaly projekty s nejistým výsledkem, ale obrovským potenciálem. Brin je osobně vedl:

• Samořiditelná auta, ze kterých vznikla samostatná firma Waymo.
• Google Glass, chytré brýle, které v roce 2012 představil seskokem parašutistů přímo na konferenci Google I/O. Spotřebitelskou verzi Google v roce 2015 stáhl z prodeje.
• Loon, balóny ve stratosféře, které měly přinést internet do odlehlých oblastí.
• Wing, doručování zásilek drony.

Odchod z Číny

Dětství v Sovětském svazu se do Brinova rozhodování propsalo nejvýrazněji v roce 2010. Google od roku 2006 provozoval v Číně vyhledávač, který podle požadavků vlády cenzuroval výsledky. Brin s tím od začátku nesouhlasil, firma ale tehdy přistoupila na kompromis.

Na začátku roku 2010 Google odhalil útok hackerů na gmailové schránky čínských aktivistů za lidská práva. Brin pak podle Wall Street Journal prosadil, že Google přestane výsledky cenzurovat a čínské uživatele přesměruje na necenzurovanou verzi v Hongkongu. V rozhovoru pro tento deník řekl, že v čínské cenzuře a sledování disidentů vidí „stejné znaky totality“, jaké zažil jako dítě. Google tím přišel o velkou část čínského trhu.

Alphabet, odchod a návrat kvůli AI

V roce 2015 vznikla holdingová společnost Alphabet. Page se stal jejím generálním ředitelem, Brin prezidentem a vedení samotného Googlu převzal Sundar Pichai. V prosinci 2019 oba zakladatelé z vedení odešli. Zůstali ve správní radě a díky akciím s desetinásobným hlasovacím právem si společně drží rozhodující vliv na firmu.

Na odpočinek to ale nebylo. Když se po nástupu ChatGPT začal měnit způsob, jakým lidé hledají informace, vrátil se Brin do kanceláří Googlu. Podle Wall Street Journal tam od roku 2023 chodil několik dní v týdnu a podílel se na vývoji modelu umělé inteligence Gemini. Spoluzakladatel firmy tak znovu sedí u kódu, kterým Google mění vlastní vyhledávač.

Vzducholodě a tichá pomoc při katastrofách

Mimo Google se Brin věnuje projektu, který zní jako z minulého století. Jeho firma LTA Research staví moderní vzducholodě. Prototyp Pathfinder 1 je dlouhý zhruba 120 metrů, má kostru z uhlíkových vláken a titanu a pohánějí ho elektromotory. V září 2023 dostal od amerického leteckého úřadu povolení k testovacím letům. Brin chce vzducholodě využít hlavně k dopravě humanitární pomoci do míst, kam se jinak těžko dostává.

Pomoc při katastrofách ho zajímá dlouho. Už v roce 2010 osobně odjel na Haiti po ničivém zemětřesení. V roce 2015 poslal svou jachtu Dragonfly na ostrovy Vanuatu, které zpustošil cyklon Pam. Z této akce vznikla organizace Global Support and Development, kterou podle zjištění serveru The Daily Beast Brin sám financuje, aniž by se tím veřejně chlubil. Její tým, z velké části bývalí vojáci, přijíždí do zasažených míst rychle, například na Bahamy po hurikánu Dorian v roce 2019 dorazil dřív než státní pomoc.

Kromě toho se věnuje sportu: má rád akrobacii, trapéz a festival Burning Man, kam jezdí pravidelně dodnes.

Gen LRRK2 a boj s Parkinsonovou chorobou

Brinova matka trpí Parkinsonovou chorobou. Genetický test mu ukázal, že nese mutaci genu LRRK2, která riziko této nemoci výrazně zvyšuje. V roce 2008 o tom otevřeně napsal na svém blogu a od té doby patří k největším soukromým dárcům výzkumu Parkinsonovy choroby. Podle Forbesu na něj věnoval přes 1,5 miliardy dolarů, mimo jiné přes nadaci Michaela J. Foxe.

Podobně jako u vyhledávače spoléhá na data: podporuje výzkum, který spojuje velké soubory genetických informací. V posledních letech rozšířil podporu i na výzkum dalších onemocnění mozku.

Rodina

V roce 2007 se oženil s Anne Wojcicki, mladší sestrou Susan Wojcicki a spoluzakladatelkou genetické firmy 23andMe. Mají spolu dvě děti, v roce 2015 se rozvedli. V roce 2018 se oženil s právničkou Nicole Shanahan, se kterou má dceru. V lednu 2022 požádal o rozvod.

Díky prvnímu manželství je Brin zetěm Esther Wojcicki, učitelky, které se říká kmotra Silicon Valley.

Co si z kariéry Sergeje Brina může vzít firma

Brin je ze zakladatelů Googlu ten, který rád zkouší a nebojí se, že něco nevyjde. Z jeho kariéry si beru tři lekce, které platí i pro web malé firmy:

• Funkční prototyp je víc než dokonalý plán. Google začínal na univerzitních serverech a discích ve skříni z LEGA. Nečekal na ideální podmínky. Stejně tak je lepší spustit jednodušší web a postupně ho zlepšovat než rok ladit projekt, který nikdo neviděl.
• Ne každý experiment vyjde, a to je v pořádku. Google Glass se jako spotřební produkt neujal. Na webu to platí v malém: nová sekce, jiný titulek nebo jiná výzva k akci. Zkoušejte, měřte a co nefunguje, bez sentimentu zahoďte.
• Když se mění způsob hledání, vraťte se k základům. Brin se vrátil do Googlu, když umělá inteligence začala měnit vyhledávání. Pro váš web to znamená ověřit si, jestli vás lidé najdou i v odpovědích AI, třeba v Google AI Overviews.

Tyto otázky si kladu u každého webu, který stavím nebo opravuji. Dá se spustit dřív a zlepšovat za chodu? Měříme, co funguje? A je web připravený na to, jak lidé hledají dnes, ne před pěti lety?

Píšu o lidech, kteří formovali internet. A stavím weby pro firmy, které na něm chtějí být vidět.

Pokud váš web nepřivádí poptávky, pošlu vám konkrétní seznam toho, co mu chybí. Stačí zavolat na 608 23 33 34 nebo napsat na wolf@jw.cz.

Chci vědět, co mému webu chybí

Další osobnosti, které formovaly internet

• Larry Page, spoluzakladatel Googlu a autor algoritmu PageRank.
• Susan Wojcicki, v jejíž garáži Google začínal a která později vedla YouTube.
• Esther Wojcicki, učitelka a autorka metody TRICK.
• Andy Bechtolsheim, první investor Googlu.
• Eric Schmidt, generální ředitel Googlu v letech 2001 až 2011.
• Sundar Pichai, dnešní šéf Googlu i Alphabetu.

Všechny osobnosti najdete v přehledu Významné osobnosti internetu.

Často kladené dotazy

Kde se narodil Sergey Brin?

21. srpna 1973 v Moskvě. Do Spojených států přišel s rodiči v říjnu 1979, když mu bylo šest let.

Proč Brinova rodina emigrovala ze Sovětského svazu?

Hlavně kvůli antisemitismu. Otce kvůli židovskému původu nepřijali ke studiu fyziky a omezovali ho i v kariéře.

Jaký byl rozdíl mezi Brinem a Pagem při vzniku Googlu?

Page přišel s myšlenkou hodnotit stránky podle odkazů, Brin do projektu přinesl matematiku a práci s velkými daty. Page se stal generálním ředitelem, Brin prezidentem.

Proč Google v roce 2010 přestal cenzurovat vyhledávání v Číně?

Po útoku hackerů na schránky čínských aktivistů prosadil Brin, že Google přestane výsledky cenzurovat. V čínské cenzuře viděl stejné znaky totality, jaké zažil jako dítě v Sovětském svazu.

Co dělá Sergey Brin dnes?

Zůstává ve správní radě Alphabetu, podílí se na vývoji umělé inteligence Gemini, staví vzducholodě ve firmě LTA Research a financuje výzkum Parkinsonovy choroby.

Proč Sergey Brin podporuje výzkum Parkinsonovy choroby?

Jeho matka touto nemocí trpí a on sám nese mutaci genu LRRK2, která riziko onemocnění zvyšuje. Na výzkum věnoval přes 1,5 miliardy dolarů.