Obsah článku
- Dětství v Helsinkách
- Jak vznikl Linux
- Spor s Andrewem Tanenbaumem
- Linux a GNU
- Git, nástroj z nouze
- Styl vedení a omluva z roku 2018
- Linus Torvalds dnes
- Proč je Linus Torvalds výjimečný
- Linux a Git v mé práci
- Další osobnosti, které formovaly internet
- Často kladené dotazy
Dětství v Helsinkách
Linus Benedict Torvalds se narodil 28. prosince 1969 v Helsinkách. Patří ke švédsky mluvící menšině ve Finsku. Jméno dostal po americkém chemikovi Linusi Paulingovi, nositeli Nobelovy ceny.
K počítačům ho přivedl dědeček Leo Törnqvist, statistik na Helsinské univerzitě. V jedenácti letech, v roce 1981, začal programovat na jeho Commodore VIC-20. Později si koupil počítač Sinclair QL a jeho operační systém si sám upravoval.
V roce 1988 začal studovat informatiku na Helsinské univerzitě. Studium přerušila povinná vojenská služba ve finském námořnictvu a magisterský titul získal až v roce 1996.
Jak vznikl Linux
Na univerzitě se Torvalds seznámil s operačním systémem MINIX. Napsal ho nizozemský profesor Andrew Tanenbaum jako zjednodušenou verzi systému Unix pro výuku studentů. MINIX byl malý a srozumitelný, ale jeho licence nedovolovala systém volně upravovat a šířit. V lednu 1991 si Torvalds koupil nový počítač s procesorem Intel 386 a začal psát vlastní jádro operačního systému.
25. srpna 1991 poslal do diskusní skupiny o MINIXu zprávu, která se stala legendou. Napsal v ní, že dělá svobodný operační systém, „jen koníček, nebude to velké a profesionální jako GNU“. Požádal ostatní, ať mu napíšou, co by v systému chtěli mít.
Sám chtěl projekt pojmenovat Freax, spojením slov free (svobodný), freak (podivín) a koncového -x typického pro Unix. Jeho kamarád Ari Lemmke, který spravoval univerzitní server, ale soubory uložil do složky s názvem linux. Toto jméno už zůstalo.
Maskotem Linuxu je tučňák Tux. Torvalds vzpomíná, že ho při návštěvě zoo v australské Canbeře kousl tučňák, a od té doby má pro tyto ptáky slabost. Když komunita v roce 1996 vybírala logo, vyhrál právě tučňák.
Důležité bylo, že Torvalds kód zveřejnil a nechal ostatní, ať ho upravují. Během pár měsíců se k projektu přidaly desítky programátorů z celého světa. Každý opravil něco jiného a Torvalds rozhodoval, co se do jádra dostane. Tento způsob práce dnes označujeme jako open source.
Spor s Andrewem Tanenbaumem
29. ledna 1992 napsal autor MINIXu Andrew Tanenbaum do stejné diskusní skupiny příspěvek s názvem „LINUX is obsolete“, tedy Linux je zastaralý. Vytýkal mu dvě věci: Linux je jeden velký celek (takzvané monolitické jádro), zatímco moderní systémy se skládají z malých samostatných částí, a je napsaný jen pro procesory Intel. Označil ho za „obrovský krok zpátky do 70. let“.
Torvalds odpověděl, že teoreticky má Tanenbaum pravdu, ale v praxi rozhoduje, co funguje. A jeho systém fungoval a byl zdarma. Vývoj ukázal, že Linux uspěl navzdory problémům, které Tanenbaum předpovídal. Obavy, že bude fungovat jen na procesorech Intel, se nenaplnily, dnes běží na procesorech všech typů.
Spor o stavbu jádra ale uzavřený není. Tanenbaumův přístup s malými samostatnými částmi se používá tam, kde rozhoduje spolehlivost. A historie si dovolila malou ironii: MINIX běží ve skryté řídicí jednotce většiny procesorů Intel vyrobených od roku 2015. Systém, který měl Linux překonat, tak možná běží na víc počítačích než on, jen o tom skoro nikdo neví.
Z celého sporu je pro mě nejzajímavější jedna Torvaldsova věta. Kdyby jádro projektu GNU bylo hotové už na jaře 1991, svůj projekt by prý vůbec nezačal.
Linux a GNU
Tady se příběh Linuxu potkává s příběhem Richarda Stallmana. Stallman od roku 1983 budoval v projektu GNU svobodný operační systém. Měl hotové nástroje, překladač i textový editor, ale chybělo mu jádro. Torvalds měl jádro, ale neměl nástroje kolem něj.
Původní licence Linuxu přitom zakazovala jeho komerční šíření. Začátkem roku 1992 ji Torvalds nahradil licencí GNU GPL. Kdokoli může kód používat a upravovat, ale upravenou verzi musí zveřejnit pod stejnými podmínkami. Díky této změně mohly na Linuxu stavět a vydělávat firmy jako Red Hat, SUSE nebo IBM. Linuxové jádro spolu s nástroji GNU pak dalo vzniknout prvnímu úplnému svobodnému operačnímu systému.
Oba muži se ale v jedné věci zásadně liší. Pro Stallmana je svobodný software otázkou etiky a svobody uživatelů. Torvalds je pragmatik. Open source považuje za nejlepší způsob, jak psát software, ale bez ideologie. Pokud je nejlepším nástrojem pro práci uzavřený program, klidně ho použije. Dodnes se také vede spor, jestli se má systém správně jmenovat Linux, nebo GNU/Linux, jak prosazuje Stallman.
Git, nástroj z nouze
Tisíce vývojářů pracujících na jednom kódu potřebují systém, který hlídá, kdo co změnil. Linux k tomu od roku 2002 používal nástroj BitKeeper. Byl komerční, ale komunita ho mohla používat zdarma. V roce 2005 se programátor Andrew Tridgell, autor projektu Samba, pokusil zjistit, jak BitKeeper komunikuje se serverem, aby mohl napsat vlastního klienta. Firma za BitKeeperem v reakci komunitě bezplatnou licenci odebrala.
Torvalds se rozhodl, že si napíše vlastní nástroj. Pustil se do práce 3. dubna 2005 a za pár dní už Git spravoval sám sebe. Po několika měsících předal jeho vývoj japonskému programátorovi Junio Hamanovi, který ho vede dodnes.
Git je v britském slangu nadávka pro nepříjemného, umanutého člověka. Torvalds k tomu s nadsázkou řekl: „Jsem egoistický parchant a všechny své projekty pojmenovávám po sobě. Nejdřív Linux, teď git.“ V prvním popisu Gitu navíc nabídl výklad podle nálady. Když funguje, je to „global information tracker“, tedy globální sledovač informací. Když nefunguje, je to náklaďák plný idiotských nesmyslů.
Dnes Git používá prakticky každý vývojář na světě. Stojí na něm GitHub, GitLab i většina firemních projektů. Pro mnoho programátorů je Git dokonce důležitější každodenní nástroj než samotný Linux.
Styl vedení a omluva z roku 2018
Torvalds vedl vývoj jádra tvrdě. O kvalitu kódu se nikdy nepřestal zajímat a špatné příspěvky kritizoval ostře, často i osobně a sprostě. Jedni to oceňovali jako upřímnost, díky které zůstalo jádro stabilní. Druzí to považovali za šikanu, která odrazuje nové vývojáře.
V září 2018 se veřejně omluvil. Své osobní útoky označil za neprofesionální a zbytečné a na čas se stáhl, aby se naučil lépe rozumět emocím druhých. Zároveň vývojáři jádra přijali nová pravidla chování, takzvaný Contributor Covenant. Po několika týdnech se k vedení projektu vrátil.
Linus Torvalds dnes
V roce 1997 se Torvalds přestěhoval do USA a nastoupil do firmy Transmeta, která vyvíjela procesory. Od roku 2003 pracuje pro organizaci, ze které později vznikla Linux Foundation. Ta mu platí za to, aby se mohl naplno věnovat jádru a nemusel pracovat pro žádnou konkrétní firmu. Žije v Oregonu a od roku 2010 má americké občanství.
Od konce roku 2022 (verze 6.1) se do jádra kromě jazyka C dostává i Rust, moderní jazyk, který pomáhá předcházet bezpečnostním chybám.
V roce 2012 získal Cenu tisíciletí za technologii (Millennium Technology Prize). Dělil se o ni s japonským lékařem Shinyou Yamanakou, který ve stejném roce dostal Nobelovu cenu za výzkum kmenových buněk. Svůj příběh popsal Torvalds v knize Just for Fun (2001).
Jeho koníčkem je potápění. V roce 2011 pro něj založil open source program Subsurface na vedení potápěčského deníku. Správu projektu později předal Dirku Hohndelovi.
Proč je Linus Torvalds výjimečný
Torvalds dnes nepíše většinu kódu. Je spíš koordinátorem jedné z největších komunit na světě. Neřídí firmu a nemá žádné zaměstnance, přesto na jádru pracují tisíce vývojářů z Intelu, Googlu, Red Hatu nebo Microsoftu.
Funguje to díky síti správců. Každou část jádra, třeba ovladače grafických karet nebo síťování, má na starosti jiný člověk. Ten posuzuje příspěvky ve své oblasti a Torvaldsovi posílá hotové balíky změn. Torvalds rozhoduje, které z nich se dostanou do další verze. Tento model drží projekt pohromadě už přes 30 let.
Když v roce 1991 psal o svém koníčku, nemohl tušit, kam dojde. Dnes Linux denně používají miliardy lidí, když telefonují, vyhledávají nebo platí kartou, a většina z nich o tom neví. A Git se stal nástrojem, bez kterého si moderní vývoj softwaru neumí představit skoro nikdo.
Linux a Git v mé práci
Linux i Git používám každý den, i když je majitelé webů, pro které pracuji, většinou nikdy neuvidí.
- Web jw.cz běží na linuxovém serveru, stejně jako weby mých klientů. Na serveru běží webový server Apache. Na linuxovém jádru stojí i Docker, ve kterém weby připravuji a testuji, než je nasadím.
- Drupal, na kterém weby stavím, je open source. Vznikl stejným způsobem jako Linux: tisíce vývojářů po celém světě, veřejný kód a žádné licenční poplatky.
- Každá změna webu je zapsaná v Gitu. Vím, kdo co změnil a kdy. A když se po úpravě něco pokazí, vrátím web během pár minut do stavu, kdy fungoval.
Co z toho máte jako majitel webu? Neplatíte licence za server ani za redakční systém. Bezpečnostní opravy vycházejí rychle, protože kód kontrolují tisíce lidí. A váš web není závislý na jedné firmě, která může zdražit nebo skončit.
Linux a Git hlídají kód. O váš web se postarám já.
Aktualizace, zálohy a bezpečnostní opravy dělám průběžně, takže nemusíte čekat, až se něco rozbije. Stačí zavolat na 608 23 33 34 nebo napsat na wolf@jw.cz.
Další osobnosti, které formovaly internet
- Richard Stallman, zakladatel hnutí za svobodný software a autor licence GPL.
- GNU a Richard Stallman, příběh projektu, bez kterého by Linux nebyl úplný.
- Tim Berners-Lee, vědec z CERNu, který v roce 1989 navrhl World Wide Web.
- Jonathan Fletcher, autor jednoho z prvních webových vyhledávačů.
- Larry Page, spoluzakladatel Googlu, který od začátku stavěl na linuxových serverech.
- Susan Wojcicki, žena, v jejíž garáži začínal Google.
Všechny osobnosti najdete v přehledu Významné osobnosti internetu.
Často kladené dotazy
Kdo vytvořil Linux?
Finský programátor Linus Torvalds. První verzi jádra napsal v roce 1991 jako student Helsinské univerzity.
Proč se Linux jmenuje Linux?
Torvalds chtěl projekt pojmenovat Freax. Jeho kamarád Ari Lemmke ale soubory uložil na univerzitní server do složky linux a toto jméno se ujalo.
Jaký je rozdíl mezi Linuxem a GNU/Linux?
Linux je jen jádro operačního systému. Většinu nástrojů kolem něj vytvořil projekt GNU Richarda Stallmana. Proto Stallman prosazuje název GNU/Linux.
Proč se Git jmenuje Git?
Git je britská slangová nadávka pro nepříjemného člověka. Torvalds s nadsázkou řekl, že všechny své projekty pojmenovává po sobě.
Kde dnes Linus Torvalds pracuje?
Pro Linux Foundation. Stále řídí vývoj linuxového jádra a žije v americkém Oregonu.
Zdroje
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
